Winchester je historické město na jihu Anglie s asi 40 000 obyvateli (pouze samotné město). Je sídlem distriktu City of Winchester, který zahrnuje větší území než samotný Winchester, a také je centrem hrabství Hampshire. V 10. a 11. století byl hlavním městem Anglie a předtím hlavním městem Wessexu.
Historie
Nejstarší pozůstatky osídlení pocházejí z období Doby železné kdy bylo v místě na západním okraji současného města vybudováno opevnění Oram's Arbour. Po ovládnutí Británie Římany zde bylo vybudováno město nazývané Venta Belgarum, které bylo důležitým obchodním centrem oblasti. Po odchodu Římanů se pro město používal název Caergwinntguic, ze kterého se v anglosaském období po roce 519 vyvinulo jméno Wintanceastre.
Anglosaské období
Winchester se po roce 686, kdy král Caedwala z Wessexu porazil krále Atwalda z Wightu, stal hlavním městem středověkéhoWessex. I když nebylo jediným hlavním městem království, král Egbert ho učinil roku 827 hlavním centrem království. Základní plán ulic vytvořený Alfrédem Velikým je patrný do současnosti. Město bylo součástí pásu opevnění podél jižního pobřeží. Winchester byl hlavním městem Wessexu a později Anglie až do doby krátce po Ovládnutí Anglie Normany, kdy se hlavním městem stal Londýn.
Středověk
Vážný požár roku 1141 nastartoval postupný úpadek Winchesteru a to i přes snahu Viléma z Vykehamu (1320 – 1404), jenž se snažil o obnovu významu města. Jako biskup z Winchesteru byl odpovědný za současný vzhled katedrály a založil Winchester College, stejně jako New College v Oxfordu. Ve středověku bylo město důležitým centrem obchodu s vlnou.
